Biology, sociology and the study of religions: two lectures = Biologie, sociologie a studium náboženství
Stať rozvržená do obecné a případové studie se zabývá "naturalizujícími" koncepcemi jako možnou základnou studia náboženství. V první části "Biologie, sociologie a náboženství" jsou připomenuty dosavadní "naturalizující" teorie náboženství počínaje přirozeným náboženstv...
| Subtitles: | Biologie, sociologie a studium náboženství |
|---|---|
| Main Author: | |
| Format: | Electronic Article |
| Language: | English |
| Check availability: | HBZ Gateway |
| Journals Online & Print: | Drawer...
|
| Fernleihe: | Fernleihe für die Fachinformationsdienste |
| Published: |
Společnost
[1997]
|
| In: |
Religio
Year: 1997, Volume: 5, Issue: 1, Pages: [21]-35 |
| Online Access: |
Volltext (kostenfrei) |
| Summary: | Stať rozvržená do obecné a případové studie se zabývá "naturalizujícími" koncepcemi jako možnou základnou studia náboženství. V první části "Biologie, sociologie a náboženství" jsou připomenuty dosavadní "naturalizující" teorie náboženství počínaje přirozeným náboženstvím osvícenství, přes etologii a sociobiologii až po současné zkoumání v kognitivních vědách, na jejichž pozadí formuloval Walter Burkert ve své nejnovější práci tezi o kulturních konstrukcích jako výtvorech vyrůstajících z "biologické krajiny". -- Oborovým polem, v němž byla podle autora koncepce kultury nejzřetelněji vypracována "nad" biologií, je sociologie. S odvoláním na W. Robertsona Smithe autor klade proti sobě společnosti budované na principu příbuzenství (kinship) a společnosti vyrůstající z konzolidace moci (kingship) jako dva ideální typy všech společenských formací, včetně reformací náboženských, vede ke studiu dějin, tj. ke studiu těchto formací v čase a v pojmech podmíněných prostorovou odlišností. Jinými slovy jde o teoretický posun od biologie, přes sociologii k historii, a to - v našem případě - k historii náboženství. -- V druhé části "Sociologie a studium náboženství: Případ helénistických náboženských komunit" se autor pokouší ilustrovat uvedenou tezi historicky, prostřednictvím tří typů religiozity, které vymezil ve své knize Hellenistic Religions. V protikladu k mocenským typům náboženství jako je náboženství oficiální, státní či říšské (kingship) vymezuje "pietistickou" zbožnost, která je nejnázornější příkladem náboženství založeného na principu příbuznosti (kinship), a gnostické tradice, které se otevřeně dovolávají principu příbuzenství se samotnými božstvy. Autor usiluje o prověření dokladů pro třetí a nejspornější příklad - helénistické mysterijní kulty, které se pokouší interpretovat jako fitkivní příbuzenská společenství odpovídající dobrovolným helénistickým sdružením. |
|---|---|
| ISSN: | 2336-4475 |
| Contains: | Enthalten in: Religio
|
| Persistent identifiers: | HDL: 11222.digilib/124782 |